Obtíže při hodnocení kvality krmných směsí pro psy a kočky
V roce 2002 uveřejnila MF DNES test krmiv, který "postavil na hlavu" předpoklady většiny veterinárních lékařů i chovatelů o kvalitě granulovaných krmiv. Zatímco značková krmiva, považovaná běžně za kvalitní, se umístila spíše v druhé polovině žebříčku, mezi vítěze testu se dostalo úplně nejlevnější krmivo.Je tedy cena ukazatelem kvality krmiva či ne? A bylo tehdejší posuzování objektivní? Hlavní problém je ve složitosti celého posuzování kompletních krmiv. Testy MF DNES se obvykle věnují jen některé vlastnosti potravin; kompletní hodnocení (jako např. u vína) se opírá o dlouhodobě prověřenou komplexní metodiku. V tomto testu si dali autoři velký úkol - posoudit KVALITU nějakého výrobku bez toho, že by existovala obecně uznávaná metodika pro posouzení této skupiny výrobků. Granulovaná krmiva prochází při výrobě extruzí. Tato technika napomáhá zvýšení stravitelnosti rostlinných krmiv a zvyšuje jejich chutnost. Její vedlejší efekt ale spočívá v téměř úplné destrukci bakterií a spor plísní, takže následně již nelze prokázat mikrobiální kontaminaci surovin. Spory plísní a bakterie, které lze nacházet v granulovaných krmivech, pochází téměř bez výjimky až z následné kontaminace. Lze pomocí nich posoudit hygienu výroby, ale ne to podstatné - kvalitu výchozích surovin, ani kvalitu krmiva. O tom, zda krmivo makroskopicky zplesniví, rozhoduje řada dalších ukazatelů - především obsah vody v krmivu, podmínky přepravy a podmínky uskladnění. Dalším "vedlejším" efektem extruze je odstranění většiny rozkladných produktů, především látek, vznikajících při rozkladu tuků. Tyto látky jsou totiž těkavé a při tepelném opracování dochází k jejich úniku. Nemáme k dispozici žádnou metodu, jak z kompletního krmiva rozpoznat kvalitu výchozích komponent. Přitom právě cena surovin patří mezi hlavní faktory ovlivňující celkovou cenu krmiva. I problematika mykotoxinů, která je ve studii MF DNES okrajově zmíněna, je daleko složitější. Masožravci si na rozdíl od přežvýkavců nevybudovali v průběhu vývoje rezistenci proti mykotoxinům, takže jsou na ně poměrně citliví. V našich podmínkách vznikají mykotoxiny obvykle přímo na poli, nejčastěji jako produkt metabolizmu plísní rodu Fusarium (zearalenon, vomitotoxin, T2 toxin). Další mykotoxiny mohou obsahovat komponenty z dovozu. Jedná se například o fumonisin, ochratoxiny nebo ve studii zmiňované aflatoxiny. V hotovém krmivu jsou ale spory těchto plísní již zničené (plísně rodu Fusarium většinou poměrně rychle mizí už při skladování, ostatní jsou destruovány při výrobě granulí). Plísně, které je možno najít v již hotových granulích, představují jen minimální riziko pro vznik mykotoxinů. Granule jsou kvůli nízkému obsahu vody poměrně nevhodný substrát pro tvorbu mykotoxinů. K tvorbě mykotoxinů v již hotových granulích dochází pouze při makroskopickém zaplesnivění granulí. Kultivačním vyšetřením proto nelze ani orientačně stanovit riziko přítomnosti mykotoxinů. To lze učinit pouze přímo analýzou jednotlivých mykotoxinů. To se v praxi provádí pomocí kapalinové chromatografie (HPLC) nebo metodou ELISA. U nás je díky nižší ceně využívána spíše metoda ELISA, ale ta může dávat v přítomnosti živočišných bílkovin falešně pozitivní výsledky. Navíc jsou oba typy analýz poměrně drahé. Lze analyticky vyšetřit obsah živin včetně aminokyselin a vitamínů, ale to je jen součást hodnocení. Živinově vyvážené krmivo lze vyrobit i z levných nebo nekvalitních surovin. Laboratorním vyšetřením krmiva ale nelze posoudit trávení krmiva a využitelnost jednotlivých živin. Vlastní působení krmiva tedy provedený test nepostihl. Dopad krmiva na zdravotní stav lze vyhodnotit pouze dlouhodobým krmným pokusem, čím delším, tím přesnějším. Něco takového by ale bylo pro běžný test prováděný pro MF DNES příliš drahé. Laboratorně tedy nelze posoudit dopad krmiva na zdravotní stav zvířat. Vyšetření obsahu živin, mikrobiální kontaminace a chutnosti pomůže pouze k částečné orientaci v problematice. Proto jsou u výrobců nové receptury běžně ověřovány na zvířatech. Vedle klinického vyšetření, biochemického a hematologického vyšetření se provádí i vyšetření trusu. Teprve dlouhodobé působení krmiva na zdravotní stav zvířat nám umožní objektivně posoudit kvalitu krmiva. |
V roce 2002 uveřejnila MF DNES test krmiv, který "postavil na hlavu" předpoklady většiny veterinárních lékařů i chovatelů o kvalitě granulovaných krmiv. Zatímco značková krmiva, považovaná běžně za kvalitní, se umístila spíše v druhé polovině žebříčku, mezi vítěze testu se dostalo úplně nejlevnější krmivo.